TECHNICKÉ PROSTŘEDKY VR

Obraz

V oblasti zprostředkování vizuálních vjemů se dnes převážně používají přilbové displeje, virtuální brýle či dokonce projekční buňky nebo sály. V případě helem jde v podstatě o helmy upevněné na hlavě uživatele obsahující dva displeje pro stereoskopické vidění a potřebnou optiku. Dále bývají doplněny sluchátky pro prostorový zvuk a zařízením (sensory) pro sledování polohy a prostorového natočení hlavy. Nejpraktičtějším typem displeje se ukázal být LCD (displej s tekutými krystaly). Je lehký, malý a jeho výroba je poměrně levná. Navíc se dnes díky vylepšování technologií redukuje jeho hlavní nevýhoda - malé rozlišení. Na věrohodnost simulace má vliv také zorné pole, které je schopen displej pokrýt. Lidský zrak má schopnost zachytit zorné pole asi 180 stupňů, díky pohyblivosti oka v oční virtuální helma jamce je však celkové pole dostupné našemu zraku bez otočení hlavy přibližně 270 stupňů. Ne celá oblast je ale stejně důležitá, největší nároky na rozlišení klade obraz v okolí směru optické osy. Celé to kouzlo totiž spočívá v tom, že se střídá obraz pro levé a pravé oko, pomocí synchronizace je pak zatemňováno levé a pravé sklíčko brýlí, takže každé oko vidí obraz určený právě pro něj, a vy tak v podstatě v dvojnásobně nižší frekvenci vidíte obraz trojrozměrně.

VIRTUÁLNÍ REALITA

Zvuk

Již při prvních pokusech s virtuální realitou se ukázal velký význam sluchových vjemů pro reálnost simulovaného prostředí. Lidský sluch je neobyčejně citlivý a rozeznáme i drobné detaily v prostorové orientaci zdroje zvuku, tvaru prostředí, umístění překážek, atd. Svou roli v tom hraje zkušenost z reálného světa a provázanost se zrakovými vjemy. Ještě nedávno se problém počítačového generování věrohodného zvuku k dokreslení scény zdál být na desítky let vzdáleným cílem. V posledních letech však vývoj hodně pokročil a dnes jsou již k dispozici dostupná řešení a jsou běžnou součástí interaktivních počítačových systémů.

Hmat

Problém generování hmatových vjemů je obtížnější, než se na první pohled zdá. Lidské tělo obsahuje čtyři typy mechanoreceptorů (různá citlivost, velikost citlivé plochy, ...) napojené na dva typy nervových vláken (bodová a difúzní). Dále jsme schopni vnímat teplotu a napětí ve svalech při interakci s okolím (např. když zvedáme nějaký předmět). Od systému virtuální reality tedy očekáváme silovou zpětnou vazbu - např. když uchopíme krychli, vnímáme její tvar v ruce.

VIRTUÁLNÍ REALITA

WRML

Zkratka VRML znamená Virtual Reality Modelling Language. V podstatě jde o jazyk, který byl vytvořen pro popis trojrozměrného prostoru a přenos těchto dat do internetu. V tomto prostoru je možné se pohybovat všemi směry, vnímat prostorově zvuk a podobně. Samozřejmé je splnění určitých podmínek, a to jak v souvislosti s hardware, tak software. 3D prostor tak lze prohlížet a zkoumat pomocí většiny internetových prohlížečů obohacených o příslušný přídavný modul (Plug-in). Těchto přídavných modulů je celá řada od různých výrobců. VRML je tedy jakousi složitější 3D obdobou jazyka HTML. Čím je VRML charakteristický? Jednak je použitelný na webu a jednak používá hypertextových odkazů obdobně jako HTML. Dále je zdrojový kód uložen v textovém souboru a pracuje s objekty, které v 3D prostoru mohou reagovat na podněty uživatele, mohou měnit barvu, tvar a mohou se také libovolně pohybovat prostorem. Jazyk byl navrhnut společností SGI (Silicon Graphic) v roce 1994. Velice rychle si získal podporu předních softwarových firem a v roce 1996 byl značně vylepšen (verze VRML 2.0). Vedoucími produkty jsou Cosmo Player (SGI) a program Cortona od firmy Parallel Graphic.

Stručná charakteristika VRML:

  • Podporuje se hraniční reprezentace objektů.

  • Scéna je organizována do stromové struktury tzv. zhroucený strom (umožnuje dědění).

  • Lze tvořit zcela nové parametrické objekty.

  • Scénu můžou tvořit jak prvky umístěné v lokálních souborech, tak i na vzdálených počítačích v internetu.

  • Virtuální světy lze vkládat do stránek HTML.

  • Jsou podporovány prostředky pro popis animace objektů a interakce s uživatelem.

  • Kromě prostorových objektů je možné vkládat i multimediální prvky (video,obraz,zvuk).

  • Je textovým formátem nezávislým na výpočetní platformě.

  • Obsahuje prostředky pro řízení rychlosti zobrazování v závislosti na kokrétním výkonu počítače.

«  předchozí   |   další  »